Vězení

Vězení 

Jan řekl Františkovi, že nemá cenu být v politice a že je zatknou, aby si zachovali moc. Měl také hodně dobrých známých, kteří ho znali a věděli, že je nikdy nezradí, a proto mu řekli, kde může bratr (Josef) přejít přes hranice. Původně chtěl odejít také do zahraničí, jenže matka ho zadržela se slovy: „Tak ty bys nám chtěl odejít?“. Proto tedy zůstal.

Za to byl František Šesták 23. 12. 1950 zatčen. Před soudem je spolu s ostatními “účastníky“ převezli do nejbližší věznice do Uherského Hradiště.

Zde se musel podrobit nátlaku a různým výslechovým metodám, jako tzv. korekce (zemljanka o velikosti 2 x 1.5 x 1.8 metrů, kde museli vězni nocovat (po jednom) i za maličkosti, jako např. že nepozdravili hlídače). Při výslechu byl brutálně zbit – měl zlomený nos a jiná zranění s trvalými následky.

Poté byl souzen v Brně ve vykonstruovaném, veřejně nepřístupném procesu (ani nejbližší příbuzní nemohli být přítomni) za pomoc k odchodu svého bratra Josefa do Francie, který zde měl vojenskou hodnost majora, kterou mu komunisté nechtěli přiznat a chtěli, aby znovu nastoupil do vojenské školy v ČSR, jinak by jeho i ostatní členy pozavírali. Byl odsouzen k pěti letům vězení za “velezradu“ (§ k231). Byl poslán do pracovního tábora v Ostrově u Karlových Varů. Trest si odpykával v jáchymovských uranových dolech. Několikrát sice sfáral do uranových dolů, ale jinak pracoval na povrchu jako zámečník na dráze.

Celý článek na https://frsestak.webnode.cz/vezeni/