Na pokraji smrti

V roce 1945 byl za odboj proti nacistické okupaci vyznamenán prezidentem ČSR “za osobní statečnost před nepřítelem Československou medailí za chrabrost a odznakem partyzána“ a dalším vyznamenáním od ministra obrany. Po únorovém převratu roku 1948 (s kterým nesouhlasil) byl při pokusu psát protikomunistická hesla s Antonínem Měrkou - Chlachuláčem na silnici do Podolí postřelen několika kulkami hlídkou tří milicionářů z Podolí (dělníci, kterým dali komunisté zbraně aby bránili třeba továrny = lidové milice – tihle lidé byli proti demokracii (za komunismu), kteří byli zmanipulováni tak, že si mysleli, že to tak činí dobře). I přes tato zranění z místa činu nepoznán uprchl. Byl převezen tajně do Brna ke svému bratru Janovi, kde se za pomoci známých lékařů (jakýkoli zrádce by pro ně znamenal prozrazení celé akce a vysoké tresty pro každého) ilegálně a pomocí tehdy ještě téměř nedostupného penicilinu vyléčil.

Komunistům byl takový člověk nepohodlný, jelikož byl před válkou v agrární - zemědělské straně a po válce národní socialista (obě strany byly po válce zrušeny), občany byl velice respektován (lidé za ním chodili na rady, např. jestli mají vstoupit do JZD) pro svůj rozhled a neohroženost. Byl proto tajně sledován.