Postavení v obci

Františkův tatínek by v hospodářství pokrokový. Zatímco někteří sedláci používali na určité věci koně, Františkův tatínek si koupil motor. Tohle však rodinu zadlužilo. František byl v zemědělství velice úspěšný. Podařilo se mu dostat z tatínkových dluhů a ještě mohl přispívat na partyzánskou skupinu.

Na rodinnou krizi musel dokonce přivydělávat tak, že si našel práci jako řidič “autobusu”, který rozvážel v jedné vesnici poštu. V tomhle autobuse se seznámil se svou budoucí manželkou Antonií, která v autobuse dělala průvodčí.

Režimu byl takový člověk nepohodlný, jelikož byl v obci respektován a lidé si k němu chodili pro radu.

Krize u Šestáků

Po zatčení svého manžela roku 1950 musela manželka Antonie Šestáková převzít celé hospodářství. Jelikož v obci se do té doby nepodařilo založit jednotné zemědělské družstvo a na zabavené půdě neměl kdo pracovat, byla manželka Františka Šestáka místním národním výborem ustanovena národním správcem zabaveného majetku a musela se sama se dvěma dcerami a se svou sedmdesátiletou tchýní (Františkovou matkou) postarat o chod celého hospodářství. Starší dcera, která byla již zaměstnána a pracovala jako úřednice od 6 hodin ráno, musela ještě před odchodem do zaměstnání matce pomáhat při obstarávání krmiva pro hospodářská zvířata a v jiných nezbytně nutných pracech (musela vstávat již ve 4 hodiny ráno). Antonie musela z hospodářství odvádět vysoké dodávky předepsané okresním národním výborem (obilí, cukrová řepa, mléko, vejce, maso,...). Ty byly mnohdy tak vysoké, že se ani nedaly splnit. Jelikož na všechny práce sama s rodinou nestačila, musela si na některé věci najímat pomocníky, kterým musela za práci platit. Našli se naštěstí i takoví, kteří nabídli pomoc zdarma.